V rámci zkoumání problematiky krizového managementu si musíme položit otázku co je jeho podstatou? Je to odborná otázka, ale zároveň otázka filosofická související s životem a existencí člověka. Filosofický rozměr (velmi obecně myšleno filosofická dimenze), nejen v tomto případě znamená, odpovědět na otázku, co věc činí tím, čím je. Podstata krizového managementu je v prvé řadě hmotná, má samostatné bytí, existuje sama o sobě a při proměnách v rámci vývoje zůstává nezměněna. Podstata sama se tedy nemění, právě tak jako platí, že je dílčí a jedinečná.
A potřebujeme vůbec definovat podstatu krizového managementu jako základní princip, jako jádro věci? Odpověď zní – ano, potřebujeme. Nutně. V rámci teoretického zkoumání problematiky krizového managementu potřebujeme si především ujasnit, co vlastně chceme, k čemu směřujeme, co musíme a následně i budeme řešit. A protože krizový management je rozsáhlý, složitý a mnohdy na prvý pohled nejasný, neurčitý a mlhavý, je tato otázka zcela na místě. Je důležitá také z důvodu, že teprve odpověď nám dá jasnější představu o zkoumaném, řešeném okruhu problémů spojených s životem člověka. S naším prožíváním života. Další otázky mohou a jistě i budou zákonitě následovat. Vyřešení a ujasnění podstaty krizového managementu je tak pouze začátek, základ, prioritní úkol při jakémkoli zkoumání a zpracovávání této sféry, oblasti, či problematiky. Podstata krizového managementu je základním stavebním kamenem zdánlivě vzájemně izolovaných poznatků o této problematice. Podstata krizového managementu je tak spojovacím článkem celé rozsáhlé oblasti (sféry) krizového managementu vedoucí k soustavě vědeckého poznání o životě člověka z pohledu jeho ochrany a zachování života vůbec.
V rámci hledání odpovědi na podstatu krizového managementu stojíme před složitějším, a dosud neřešeným úkolem, jak poznávat velmi členitý, rozlehlý a nekonečně široký „svět“ krizového managementu. Proto pro další, přesnější a srozumitelnější vysvětlení je třeba hlouběji pohlédnout na zkoumanou problematiku, nyní s poněkud jinak orientovaným pohledem, či nasměrovaným zrcadlem. Zaměřeným a nastaveným z hlediska podstaty krizového managementu. Lze vytyčit (determinovat) ten „správný“ úhel pohledu a zároveň v rámci přirozeného lidského poznání deduktivním odvozováním dospět k reálnému výsledku, kdy bude nezbytné najít most mezi světem reálným a exaktním. I přes subjektivní názor, náhled, pohled, mínění, púřesvědčení, lze dospět přes osobní zkušenost, přes osobní poznání, a hlavně přes exaktní poznání reálného světa k objektivním závěrům.
Například pokud život chápeme jako souborný celek, tvořený všemi živými organismy, tedy člověkem, faunou a flórou (biosféra) máme odpověď koho a co chceme chránit. Lze konkretizovat tvrzení, že život člověka je zcela závislý na okolním světě. Na fauně, na flóře, na bakteriích, na nebuněčných organismech, a i na neživé (anorganické) přírodě. Bez tohoto „okolí“ nelze život člověka zajistit. Na tomto okolí je člověk zcela závislý. Rázem se nám odpověď na podstatu krizového managementu začíná komplikovat. Jako například pojem „život,“ na který nazíráme jako na souhrn všeho živého. Není to jen pojmem, protože ani ten nejjednodušší organismus nežije v úplné izolaci. Život z pohledu krizového managementu znamená souborný celek, tvořený všemi živými organismy, a i neživým prostředím. Tedy od člověka, přes všechny živé tvory, rostliny, až po mechy, lišejníky, řasy, houby, bakterie a viry. A vodu, vzduch, půdu, Všechno živé spolu nějak souvisí, organismy spolu vedou boj o místo, vodu, vzduch, půdu, horniny. A je důležité uvědomit si potravní řetězec, který je velmi složitý. Jedni jsou potravou druhých. Druzí jsou potravou třetích, třetí jsou potravou jiných. Pokud je to pro ně výhodné spolupracují a navzájem se podporují v závislostech jednotlivých forem či druhů organismů na jejich vývojových předchůdcích či „příbuzných“. Jen utřídit nepřehledné bohatství živých organismů by bylo na samostatnou knihu. A oddělit člověka od ostatních živočišných a rostlinných druhů nelze. Je s mini spjat, je na nich závislý. Životně a i existenčně. Stejně jako je závislý na neživé přírodě. Vše v symbióze a relativní rovnováze.
K nalezení odpovědi na položenou otázku, co je jeho podstatou, je doslova klíčové vymezení území, prostoru, místa řešení podstaty krizového managementu:
– místo, lokalita, území, region/regiony, stát/státy, kontinenty, moře, oceány
– planeta Země
– vesmír
V rámci řešení podstaty krizového managementu je také nutné konstatovat:
a) subjektem a zároveň objektem je člověk, ale i subjektem a zároveň objektem je celá lidská populace
b) život člověka je závislý na životě zvířat, rostlin, mikroorganismů, a i na neživé přírodě
c) podmiňujícím a nutným předpokladem je zachování podmínek pro život člověka
K realizaci bodu c) je nutná příprava a zajištění velkého množství úkolů a opatření v místním, územním, kontinentálním a až v globálním rozsahu, k zajištění komplexu společenství živočichů, rostlin, mikroorganismů a jejich neživého prostředí. Tedy zajištění celosvětové, kontinentální, evropské, celostátní, regionální, oblastní, územní i lokální biodiverzity. Dále zastavení zhoršování stavu přírodního prostředí planety, zamořování, znečišťování, řešení klimatické změny (krize), zachování a trvalé zachovávání ekologické rovnováhy v přírodě, dosažení udržitelného hospodaření a účinného využívání přírodních zdrojů, snížení nepříznivých dopadů urbanizace, civilizace. Celosvětově řešit dostatek energií, dopravu, obchod, pohyb investic, kapitálu, služeb, zboží, zemědělství živočišné i rostlinné, …. . To jen tak v krátkosti, ale pro dokreslení byly ty předcházející čtyři věty nutné k načrtnutí entit, parametrů, rovin souvisejících s hledáním podstaty krizového managementu, protože redukovat množství souvisejících hledisek na jediné možné, v tomto případě je nemožné a především nesprávné. Pokud řekneme A) a skutečně věříme v B), musíme doplnit i C), protože bez ostatních živých organismů, a i abiotického faktoru člověk žít (existovat) na planetě Zemi nemůže.
Podstata krizového managementu musí být spjata s ochranou a zachováním života člověka. Na prvý pohled jasné sdělení, které ale skrývá řadu dalších důležitých informací. Subjektem podstaty krizového managementu je sice člověk, ale tento subjekt nelze oddělit od jeho prostředí, na kterém je zcela závislý. A navíc celý povrch a prostor planety Země řešení podstaty krizového managementu jasně definuje jako problém tak, že nemůžeme řešit jen jediného člověka, ale zároveň musíme řešit celou lidskou populaci. Přesněji řečeno životaschopnost celého lidstva. A také je třeba si uvědomit, a především kalkulovat s nesmírnou závislostí člověka na živé, a i neživé přírodě. Hledání, zkoumání, popis a zajištění podmínek nutných pro život člověka tak velmi rozšiřuje zkoumané téma.
Člověk je velmi zranitelný. Bez nepřetržitého a dostatečného zajištění podmínek nutných pro jeho život by nepřežil. Nepřežil by člověk, nepřežilo by lidstvo. Proto vyřešení otázky podstaty krizového managementu a její specifikace je tak důležitá. Je velmi významné opakovat, nelze se jen zaměřit na člověka jako na jedince, musíme člověka vidět v jako součást podstatně větší skupiny – lidstva a zároveň je nutné celou problematiku zkoumat i v kontextu jeho sociálního prostředí a přírodního okolí.
Při řešení, hledání odpovědi, co je podstatou krizového managementu je neodmyslitelné také filosofické hledisko, které na lidský život pohlíží jako na hodnotu, která vyžaduje a zasluhuje nejvyšší možný respekt a ochranu. V tomto směru musí člověk vystupovat jako svéprávný subjekt, který sám rozhoduje o svém životě. Ale zároveň je zde institut veřejné správy, která zajišťuje bezpečnost a ochranu člověka. Pouze v kombinaci subjekt a zároveň objekt je možné hledat podstatu krizového managementu.
Jak již bylo mnohokrát zdůrazněno člověk ve svém životě je závislý i na neživých faktorech jako je například podnebí, mikroklima, teplota, vlhkost, světlo, půda, geodiverzita, hydrodiverzita, atmosféra, planety, měsíce, hvězdy, ….. . Velmi důležité sdělení, základem všeho živého na této planetě je voda. Voda je základní složkou životního prostředí a nezbytnou podmínkou života a je první z pěti základních podmínek života na planetě Zemi, jako je voda, vzduch, půda, teplo, světlo. Pro člověka, pro flóru, pro faunu, pro mikroorganismy. Abiotický faktor musíme ve svém zkoumání také brát v úvahu, protože příznivě nebo nepříznivě ovlivňuje výskyt a dynamiku živých organismů. A tedy i člověka.
Posuzovat životaschopnost obecně hledáním správného řešení existence člověka na planetě Zemi je tedy komplikované, ale lze učinit závěr, že život člověka je zcela závislý na živé i neživé přírodě. A k zachování podmínek pro život člověka musíme v rámci krizového managementu řešit tedy zároveň i zachování podmínek pro vše živé. Prioritou je však i nadále a stále jedinec – člověk.
Závažnost problematiky krizového managementu a podrobné zkoumání problematiky jeho podstaty, se všemi vazbami a možnými synergiemi, směřuje k závěrečnému vyslovení axiomu krizového managementu.
Na základě výše uvedených sdělení je možné vyslovit základní axiom krizového managementu:
Podstatou krizového managementu je ochrana života člověka při současné ochraně a udržení podmínek pro zachování veškerého života na planetě Zemi.
A následuje další axiom krizového managementu:
Prioritou krizového managementu je ochrana života člověka.