Rozdělení hrozeb se používá pro jejich popis v rámci hodnocení rizik, nebo v rámci jejich řešení k vyhodnocení události/situace. Jde o informace, které blíže specifikují riziko, či hrozbu. K popisu můžeme použít parametry, které nejlépe ozřejmí, objasní, vysvětlí jejich rozsah, podstatu, význam, nebezpečnost.
Všeobecně hrozby klasifikujeme jako:
a) negativní jev
b) negativní událost
c) negativní proces
d) negativní činnost
Hrozby mohou být bezpečnostní hrozbou. Hrozby mohou způsobit mimořádnou událost, nebo krizovou situaci. Nebo mohou být jen nebezpečnou, nepříjemnou, protivnou, potenciálně škodlivou, ničivou, tragickou událostí, situací s následky jako jsou různorodé škody, ztráty, újmy.
Jiná klasifikace hrozeb:
a) bezpečnostní hrozba
b) krizová situace
c) mimořádná událost
c) negativní, tragická, nebezpečná událost, situace
Hrozby můžeme třídit dle jejich působení na jednotlivé části krizového managementu:
– osobní část – působí na občana (člověka) a jeho rodinu
– soukromou část – působí na právnické a podnikající fyzické osoby
– veřejnou část – na orgány státní správy, orgány samosprávy, prvky bezpečnostního systému státu, státy, mezinárodní unie, aliance, sdružení, organizace
– globální část – působí v rámci kontinentů, planety Země, vesmíru
Rozdělení dle možnosti působení hrozeb na konečný subjekt, nebo objekt:
• člověk
• fauna
• flóra
• ovzduší
• voda
• půda
• kritická infrastruktura
• majetek
• kulturní hodnoty
• výkon veřejné správy (zabezpečení základních funkcí státu, výkonu státní správy a samosprávy)
Nebo například hrozby obecně mohou být:
» náhodná – příčinná
» přirozená – vyvolaná
» dobrovolná – vnucená
» intuitivní – racionální
» předpokládaná- klasifikovaná
» očekávaná – neočekávaná
» neovlivnitelná – ovlivnitelná
» empirická – teoretická
» objektivní – subjektivní
» identifikovaná – neidentifikovaná, nedefinovaná (skrytá, dosud nenalezená)
» typická – abstraktní
» zemská – mimozemská (kosmická)
Z hlediska zabezpečení funkcí státu můžeme hrozby rozdělit na:
– vnější a vnitřní
– vojenská a nevojenská
– bezpečnostní
– politická (mezinárodněpolitická, vojenskopolitická)
– ekonomická (společenskoekonomická)
– sociální a společenská
– informační
– kulturní a náboženská
– ekologická a environmentální
– civilizační (globalizační)
Z hlediska nebezpečnosti pro člověka a společnost, z hlediska možných následků a z hlediska zabezpečení trvale udržitelného rozvoje můžeme hrozby dělit na:
► individuální = ohrožující, poškozující, či ničící jednotlivce
► kolektivní = ohrožující, poškozující, či ničící skupiny, komunity
nebo
♦ omezující
♦ ohrožující
♦ poškozující
♦ ničící
♦ devastující, pustošící
♦ existenční (likvidační)
Z hlediska místa a rozsahu je můžeme rozdělit na:
• bodová nebo • místní
• liniová • oblastní
• lokální • regionální
• plošná • celostátní
• územní • kontinentální
• globální
Z hlediska času působení a výskytu je můžeme specifikovat jako:
• krátkodobá nebo • evoluční- skoková nebo • ojedinělá – periodická
• střednědobá • pomalá – rychlá • nárazová – kontinuální
• dlouhodobá
Všechna tato „popsání, ohodnocení, zařazení, rozčlenění, zpřesnění“ rizik, či hrozeb umožňují komukoli jim lépe porozumět, lépe se připravit, či lépe je řešit. Přesto specifikace rizika, či hrozby je jen malým krůčkem na cestě krizového manažera. A jakou skupinu vytvoříme, nebo do jaké skupiny, kategorie, nebo kolonky je zařadíme, je téměř jedno.