Jak již bylo mnohokrát řečeno, hrozbou může být jakýkoli negativní jev, událost, proces a činnost, který má potenciální schopnost způsobit nějaké škody, ztráty, újmy (následky). Problémem krizového managementu zůstává fakt, že z jakéhokoli negativního jevu, události, procesu, činnosti se může stát mimořádná událost, či krizová situace, ale i bezpečnostní hrozba. A pokud se bezpečnostní hrozba významně územně rozšíří, může se stát dokonce i hrozbou globální.
Nejzávažnější jsou globální hrozby svým ničivým potenciálem, nebo rozsahem, nebo oběma najednou. Bezpečnostní hrozby nejsou tak územně rozsáhlé, ale mohou být fatálně ničivé z pohledu státu. Většina mimořádných událostí a krizových situací má spíše místní, výjimečně územní působnost. Zasahují jednotlivce, malé, či větší skupiny obyvatel. Ojediněle jsou rozsáhlejší. Jen výjimečně postihují území celého státu.
Nejvíce četné jsou negativní jevy, události, procesy a činnosti, které postihují jednotlivce. A jsou tak naším každodenním problémem. Přesto jsou stále opomíjeny, přehlíženy, zlehčovány a podceňovány.