Vzhledem k tomu, že krizový management je značně rozsáhlý a komplikovaný je nutné si uvědomit, že jednotlivé jeho části vyžadují specifický přístup. Je to z důvodu zcela rozdílných vizí, záměrů, priorit, cílů, úkolů, opatření.
Tak jak máme čtyři pyramidy krizového managementu (hrozby, části, roviny, činnosti), jak máme čtyři části krizového managementu (osobní, soukromá, veřejná, globální), tak zákonitě musíme mít i čtyři přístupy zabezpečování přípravy a vlastního řešení hrozeb. Tento přístup jednoznačně prezentují sektory krizového managmentu.
Sektory krizového managementu prezentují specifickou činnost, které řešíme vždy, když se zabýváme některou z částí krizového managementu. Jde o praktickou činnost, jednoznačně zaměřenou na ochranu subjektu, objektu, či činnosti v daném prostoru a čase, při respektování vizí, priorit, cílů.
Je důležité odpovědět na tři základní otázky:
1. Koho, nebo co přesně chci (chceme) chránit/bránit/ochraňovat = výběr subjektu/objektu/činnosti,
2. Proč to chci (chceme) chránit/bránit/ochraňovat = existuje možnost omezení, ohrožení, poškození, ničení, devastace, likvidace (možné následky hrozby)
3. Z jakého důvodu to musím (musíme) řešit = nechci mít problém (činnost, aktivita, péče, směřující k zabránění, odvrácení škody, ztráty, újmy).
K tomu musím (musíme):
1. specifikovat subjekt/objekt/činnost
a) vymezit chráněné hodnoty (ohodnocení významu, důležitosti, cennosti)
b) definovat záměr (uvážená snaha něco učinit, něčeho dosáhnout, jednání zaměřené na nějaký cíl, plán, úmysl)
2. přesně popsat místo, prostor, území, kde budou aktivity/činnost realizována
3. stanovit kdo bude úkol plnit (jmenování týmu a určení vedoucího týmu)
4. vytyčit, jak se to bude řešit (jaké úkoly, opatření, činnosti je nutné vykonat a jakými silami, jakými prostředky, včetně termínů)
Dále je nezbytné si uvědomit co vlastně sektory krizového managementu prezentují:
A) OSOBNÍ SEKTOR
– ochrana života a zdraví občana
– zabezpečení ochrany/bezpečí
B) SOUKROMÝ SEKTOR
– ochrana investic a zisku
– zabezpečení prosperity
C) VEŘJNÝ SEKTOR
– zajištění základních povinností státu
– zajištění zájmů státu
– zajištění základních funkcí státu
– zajištění ochrany obyvatel
D) GLOBÁLNÍ SEKTOR
– řešení konfliktů, celosvětové regulace, zákazy
– ochrana populací a života na planetě Zemi
Použití sektorů krizového managementu k zabezpečení přípravy na řešení hrozeb, a i k následnému řešení po jejich vzniku, je nutnost. Nelze řešit všechno najednou. Pro všechny části dohromady nelze stanovit odpovědnost. Rozdílné jsou seznamy hrozeb pro jednotlivé části krizového managementu. Mezi jednotlivými částmi jsou veliké, často zcela neslučitelné, rozdíly. Rozdělení krizového managementu na sektory je tak jediné možné konkrétní řešení.
Schéma sektorů krizového managementu prezentující části, hrozby, oblasti a činnosti
Z výše uvedeného schématu zřetelně vyplývá, že krizový management musíme rozdělit do sektorů podle zaměření a činností jednotlivých částí krizového managementu. Ve své podstatě máme tedy čtyři velmi rozdílné krizové managementy.
Je logické, že jednotlivé subjekty budou řešit problematiku obrany, bezpečnosti a ochrany dle tohoto schématu.
Je zřejmé, že tento přístup celou problematiku krizového managementu ještě více komplikuje. Ale je správný, logický a pragmatický. Praxe jednoznačně tento přístup již dávno potvrdila.