Základní koncepce krizového managementu dosud není zpracována.
Ve své podstatě jde o nový přístup k zajištění komplexní ochrany. Filosofický přístup je nezbytný, protože musí být vyjádřen naší snahou o neustálé vyrovnávání výkyvů rovnováhy, tedy naší aktivní reakcí na vývoj. Navíc v krizovém managementu musí jít o preventivní působení na síly, hmoty a energie tak, aby k nerovnováze a nestabilitě nedocházelo, nebo aby tyto výkyvy od normálu byly co nejmenší a aby případně způsobily pouze přijatelné „škody,“ protože pokud negativní jev, událost, proces, či činnost již započala, musí nevyhnutelně pokračovat a bude se vyvíjet až do okamžiku jejího zániku, či ukončení. A je tedy jen na nás, zda se nevyhnutelně rozšíří a bude nás omezovat, ohrožovat, ničit a devastovat, či dokonce usilovat o naši neexistenci. Proto by se člověk měl vystřihat jakéhokoli porušování rovnováhy, které by mohlo způsobit neřízené uvolnění sil, hmot a energií, nebo jejich prudký pokles.
Člověk, komunita, společnost musí dělat přesně to, co dělá příroda již miliony let. V rámci vývoje společnosti, v rámci neustálých změn, neustále se snažit o rovnováhu. Ve všech oblastech, ve všech okruzích lidské činnosti a aktivit, v rámci působnosti všech stupňů veřejné správy, včetně mezinárodní scény a řešení globálních problémů lidstva a zároveň v jednotlivých sférách v rámci biodiverzity k zabezpečení základních předpokladů pro fungování ekosystémů.
Základní koncepce krizového managementu tak musí řešit ochranu populací všech druhů, včetně lidského. Prioritně chránit život a zdraví člověka a zároveň se snažit o zvyšování kvality života člověka.