Při analýze rizik je nezbytné zodpovědět řadu otázek:
a) jaká je pravděpodobnost vzniku hrozby (určit míru neurčitosti)
b) jaké mohou být následky (určit velikost nebezpečí)
c) jak veliké území může být zasaženo
d) co může být hrozbou ohroženo/zasaženo (osoby, zvířata, kritická infrastruktura, majetek, životní prostředí)
e) jaká může být doba působení hrozby
f) může dojít k řetězení, větvení, či jejich kombinacím
g) jaké síly a prostředky budou nutné k likvidaci hrozby (složky IZS, Armáda ČR, bezpečnostní sbory, humanitární organizace, dobrovolníci)
h) bude potřeba využít sil a prostředků právnických a podnikajících osob, případně jejich služeb
ch) jaké specialisty můžeme púotřebovat
i) bude zapotřebí zapojit do řešení hrozby i občany
j) jaká opatření bude nutné k řešení hrozby realizovat (předběžná opatření, obranná, bezpečnostní, krizová, ochranná, další nutná, mobilizační, ……)
k) jaké zálohy a jaké zásoby budeme k řešení hrozby potřebovat
l) bude k řešení hrozby nutné vyhlásit některý z krizových stavů
m) kdo bude pravděpodobně celé řešení hrozby řídit
o) jaké dokumenty bude nutné k řešení hrozby zpracovat a v jakém rozsahu
p) jaké data, informace budeme k řešení hrozby potřebovat
Pro přesnější a detailnější analyzování rizik je možné jednotlivé body rozpracovat na podbody. Rozhodující však je, že musíme při analýze rizik postupovat po jednotlivých hrozbách. Což je časově náročné, ale nezbytné. Výsledek takto provedené analýzy rizik je vhodné zpracovat do tabulek, či grafů.