Přípravou a řešením havárií, později rozsáhlých mimořádných událostí a krizových situací jsem se zabýval 30 let v rámci bezpečnostních rad, krizových štábů, povodňových, epidemických a nákazových komisí. Na funkci vedoucího referátu obrany a ochrany okresního úřadu a později na funkci vedoucího oddělení krizového řízení obce s rozšířenou působností. Za tuto dobu jsem zažil řadu vážných, kritických a nebezpečných situací (doslova krizí), které ohrožovaly zdraví a životy obyvatel, kritickou infrastrukturu, majetek a životní prostředí. Zpracovávali jsme analýzu rizik, havarijně a krizově plánovali, promýšleli a realizovali opatření k řešení krizových situací.
K práci krizového manažera je nezbytné vzdělání. Absolvoval jsem řadu jednání, kurzů, školení, získal jsem odbornou způsobilost, studoval jsem krizový management na VŠE Praha a trochu i na Univerzitě obrany v Brně. Řada přednášejících jsou dodnes mí přátelé. Své „krizové“ poznatky jsem později měl možnost prezentovat v rámci výuky studentů bakalářského i magisterského studia na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. A právě při přípravě na výuku jsem neustále narážel na nové a nové neřešené problémy. Ale hlavně musel jsem se začít dívat na krizový management úplně jinak. Ze zcela, pro mě nové, odlišné perspektivy, mnohovrstevnatěji, šířeji a z mnoha dalších úhlů. Ale hlavně v souvislostech, vazbách, synergiích. Musel jsem začít krizový management skutečně studovat. Získat nadhled. A najednou se mě otevřela nová, úplně jiná, dosud neznámá dimenze krizového managementu, která ovlivnila a stále ovlivňuje můj život.
Zjistil jsem, že velmi důležitý je úhel pohledu. Kdo se dívá, co představuje (co zastupuje), kde stojí a na co se to vlastně dívá? A proč se vůbec dívá? Například: je zřejmé, že jinak se dívá na požár rodinného domu jeho majitel, jinak jeho malé děti, jinak zasahující hasič, pomáhající zdravotník, jinak starosta obce, jinak sousedé a úplně jinak televizní divák, který požár domu vidí ve večerních zprávách. A každý pro to má své důvody.
Jak již bylo řečeno, kolem nás se stále něco děje. Přítomnost probíhajících dějů, událostí, procesů a činností v naší bezprostřední blízkosti, nebo i velmi daleko nás ovlivňuje, někdy ovládá, určuje naše chování a jednání. Řadu z nich nevnímáme, jiné nerespektujeme, další podceňujeme, mnohé vytěsňujeme, nebo jsme úplně slepí. Často však, bohužel, bez dostatečných informací, i zcela bezmocní cokoli změnit. Negativní jevy, události, procesy a činnosti (hrozby) ovlivňují náš život mnohem více, než jsme si vůbec schopni uvědomit a připustit. Osvojení základních znalostí v oblasti krizového managementu nám dává nejen možnost a schopnost chránit náš život, zdraví, majetek, životní prostředí, ale dává nám šanci pochopit i složité souvislosti našeho života. Tedy příležitost žít svůj vysněný, spokojený, úspěšný a aktivní život.
KRIZOVÝ MANAGEMENT bychom měli (musíme) chápat jako naši každodenní realitu, kdy mohou vznikat negativní jevy, události, procesy a činnosti působením přírodních sil, činností člověka, účinky technologií, nebo vlivem globální společnosti. Je povinností krizových manažerů o rizicích, hrozbách, krizích, nebezpečích a ohroženích neustále hovořit a objasňovat je tak, aby znalosti občanů o jejich příčinách a následcích je chránili před jakýmkoli zbytečným rizikovým chováním, protože nikdo z nás není před nimi ochráněn. Proto stále platí a vždy platit bude, že komukoli, se kdykoli, může stát cokoli.
A chránit svůj život není jen možnost, je to naše povinnost.